Esoterické úvahy ve vztahu k objektivní pravdě a skutečnosti

Takřka nikdo v České republice nevystupuje s tématy, které mají vyburcovat z apatie (netečnosti) vlastních falešných myšlenek a pocitů ve smyslu univerzální pravdy Stvoření (něm. Schöpfung). Prezentují se často jen trendové esoterické pokusy typu "Čtyři dohody" M. Ruize, anebo jiná, často úspěšná trendová literatura esoterického typu, popř. díla jako "Hovory s Bohem" od N. D. Walsche, která vysvětlují náboženské a sektářské omyly a pojmy z údajně lepších a nových perspektiv, čímž však opět ve výsledku utužují víru v Boha, a tedy i tradiční církve. Dále se v ČR objevuje směs šamanismu, jasnovidectví a různého esoterismu, až po nereálné astrologie a falešné školy meditace a filosofie atd. Často je např. v esoterice řeč o Bohu, Stvořiteli, práci s energiemi a tak dále, anebo někteří ponoukají k požívání "posvátných nápojů", a tedy halucinogenů anebo jednoduše zveličují své euforické halucinace a zážitky a tak dále. Mnozí již hovoří o osobním mistrovství a nutnosti řídit se "srdcem" a podobně. Také sexuální a dotyková terapie, orgastické porody, vztahový a životní coaching a podobné fantazie a sny, popř. nezralé poradenství se objevují na esoterické a poradenské scéně. Mnozí hledají spíše alternativní fantastické reality než reálnou skutečnost a testují, co jejich mozek snese, pokud jej přímo neznásilňují různými drogami. Proto spějí často k euforickým, fantasmagorickým typům prožitků a meditací, což jim v jejich euforii ani není jasné, neboť je považují za pravdu. Mnozí absolvují brakové semináře a čtou absurdní literaturu těch, kteří píšou tučné knihy o správném myšlení, léčení, otvírání čaker a bran do nebes a tak dále. Mnoho přeludů a fantazií ve spojení s tvrdým sobectvím těch, kteří se v tom vyžívají, popř. v tom hledají svou osobní spásu či jen své povrchní povyražení. Lidé se nudí, hledají zážitky, adrenalin a podobně - to jsou však značně nereálné perspektivy ve vztahu ke skutečné pravdě, kterou prezentuje E. A. Meier, resp. jeho podporovatelé, učitelé a přátelé z Plejaren. Jen skutečně málokdo hledá skutečnou pravdu, a navíc nepodléhá falešné víře ve falešné mistry zenu a meditace, resp. falešné učitele a esoteriky a tak dále. Mnozí se chtějí také zveličovat jako žáci různých "mistrů" a chtějí stoupat v církevní, sektářské či esoterické hierarchii, která však představuje jen světskou machinaci, která nesouvisí s univerzální pravdou Stvoření (něm. Schöpfung). Ano, je nesporné, že v mnohých esoterických proudech kolují i tzv. pravé nauky, resp. pravé informace, které nám napovídají, že bychom vlastně mohli myslet lépe. Problém je, že se tyto informace dozvídáme bez nutných souvislostí, resp. v souvislostech hluboce mylných. Často je píšou lidé, kteří sami pravdu neznají, ale jen kopírují od druhých, takže jejich díla nepřinášejí žádné skutečné poznatky. Mnohá díla také de facto falšují pojmy a vzbuzují lichá zdání o realitě a tak dále. Víra, naděje, Bůh, rychlý pokrok a tak dále je to, co ukvapení, psychicky rozkolísaní lidé dnešní doby chtějí slyšet, a tedy jim to komerčně zdatní autoři i nabídnou, aby pokud možno závratně zbohatli a proslavili se. Kdo rezonuje s davem, ten však moudrý většinou není, odvážím se soudit, neboť dost pravděpodobně vzbuzuje v lidech liché naděje a krmí je tím, co chtějí slyšet, avšak nikoliv tím, co slyšet skutečně potřebují. Mnozí "ideoví kaskadéři" v ČR na tyto struny hrají a vzbuzují buď soucit u rozumnějších, anebo rezonanci u lidí labilnější, kteří chtějí "jiný svět" než ten náš, který jsme jednak zdědili po předcích, jednak jej sami dále utváříme, žel podobně špatně a nezrale jako naši předci. Bohužel, cesta pryč z reality nikam nevede, leda do ústavu. Proto musíme měnit své nitro naukou, která je nám zprvu i nesympatická, která je však upřímná a ryzí. Odtud pak můžeme poskytnout reálné poučení těm, kteří hledají. Ovšem falešní rádci rádi zaměňují kategorie zdraví a nemoci a hovoří o těžkých zvrhlostech jako o normálních jevech, čímž matou pojmy, aby se zveličili se svou falešnou ideologií. Často si hrají na bezchybné a vykládají si Vesmír podle toho, co si kde načetli za brak, doslova. A to pak prezentují v přednáškách a matou populaci falešnými nadějemi na spásu, kterých jsou sami plní. Neřeknou slova křivého o náboženstvích a sektách, ba právě naopak, anebo jen sotva mezi řádky. Jsou zbabělí ve vztahu k objektivní skutečnosti, nechtějí si přiznat své vlastní chyby a poklesky a tvoří si alternativní a snivé modely Vesmíru a skutečnosti, v nichž tonou a ztrácejí své vlastní ego a smysl pro objektivní realitu. Tito lidé jsou de facto trpící a neslyší, jak se říká, na pravého proroka, neboť jsou hluboce dezorientovaní a trpí možná i halucinacemi. Často si myslí, že jsou nejmoudřejší na světě, vyvolení a podobně, takže zakládají esoterické kanály a oslovují lidi v přednáškách. Ani slovo často nepadne o skutečné pravdě a přetřásají se často pouze nerealistické domněnky a teorie. Většinou neslyšíme nic o vlastní zodpovědnosti, co se myšlení, cítění a jednání týče, a co tato obnáší ve vztahu k realitě. Neslyšíme nic o Stvoření (něm. Schöpfung), ale jen o Bohu, dokonce o andělských terapiích a podobně. Čirá symbolika a jakási mystika je různým přednášejícím často bližší než skutečná pravda a realita, a rovněž ani neumí vysvětlit hlavní zákonitosti skutečné meditace a soustředění. Nestudují totiž "Nauku pravdy, Nauku ducha, Nauku života" od E. A. Meiera, neboť se nechtějí učit - jako samozvaní mistři, léčitelé a osvícení - od moudřejších a nepoměrně zkušenějších, než jsou oni sami. Často mají vyloženě vlastní představy o tom, co je správné a špatné, aniž by však rozuměli skutečným souvislostem. Vztah k realitě je tedy v esoterických kruzích psán velmi malými písmeny, ba je přímo potlačován ve prospěch vlastních, často velikášských fantazií a nereálných snů o pravdě. Mnozí hovoří o lásce, avšak zároveň nerozumí duchu, kterého směšují s vědomím, a tudíž o skutečné lásce neví zhola nic (ani vědět nemohou bez zkušenosti), anebo jen matně tuší, zatímco trpí zmatenými pojmy. Mnozí se považují za tak chytré, že správné pochopení pojmů od moudrých přímo zavrhují, protože pravda je prý kdesi za pojmy, odkud jsou prý schopni ji sami nějak vytušit. Ve skutečnosti však netuší, ale vymýšlejí si, což zpravidla nedokážou rozpoznat. Proto je za všemi těmi, kteří jsou v ČR na esoterické scéně vidět a slyšet, často velká nevědomost, neboť tito lidé vycházejí často ze základně mylných perspektiv, kterým jednoduše věří. To však není pravé vědění! Co o této esoterické scéně říci více? Snad jen to, že operuje s utopickými scénáři světa a společnosti, popírá i objektivní vědecký výzkum, někdy až absolutně pohrdá civilizaci jako takovou a propaguje - což je příznačné a symbolické - spíše světelnou stravu a léčbu duchem než zdravý selský rozum. Víra, víra a zase víra, to je to, co je současná esoterická scéna v České republice. Lidé na této scéně, čtoucí moře často přeložené esoterické literatury ze světa, hledají cosi, co dostanou v homeopatických dávkách, avšak nikoliv v dávkách účinných pro jejich psychiku. Proto budou věčně hledat a toužit a nakonec podlehnou destruktivní euforické meditaci spíše než kdokoliv jiný, který se těmito tématy nezaobírá a studuje přímo díla a spisy E. A. Meiera. Samozřejmě, lidé z těchto kruhů nechtějí slyšet, že někdo umí meditovat lépe než oni sami a že někdo spíše zná pravdu než oni sami. Chtějí příslovečně ovládat mnoho věcí, anebo nejlépe rovnou věci všechny, protože jsou mocichtiví a závislí na názorech druhých, popř. falešných mistrů, které upřednostňují před pravými. Žijí si ve vlastním světě, a tak popírají pravou duchovní a hraniční vědu Meierovu, která jim především bere vítr z plachet a autoritu a ukazuje jim, že jsou dosud vrcholně nezralí na pravou duchovní zkušenost. Jsou jako malé děti, které jsou panovačné a které tvrdí, že všemu rozumí, a tak pokračují dál ve svém popírání pravdy a v zapírání E. A. Meiera - říkají si: to přece nemůže být! Symbolicky se věnují právě tomu, co potřebují, aby budovali svou image a pýchu, nikoliv však pravdu! Nelze než dobře poradit: Ruce pryč od soudobé esoteriky!