Jakým způsobem chápat svobodu jako takovou a svobodu člověka ve vztahu k situaci politické?

FIGU uvažuje o svobodě, která je spjata s určitými přirozenými povinnostmi; svoboda není úvaha sobecká, zaměřená na to, že si člověk kdykoliv dělá, co se mu zlíbí. Jsou zde "zákony" (něm. Gesetze) a doporučení (něm. Gebote; historicky překládáno i jako "přikázání") Stvoření (něm. Schöpfung). Člověk je a žije ve vztahu k těmto zákonům a doporučením, a sice prostřednictvím svého ducha; k tomu říká Semjase, Meierův první oficiální kontakt, roku 1975 (viz 10. kontakt, text "Vývoj vědomí a ducha člověka") tuto skutečnost:

(...)

3. Člověk je nositelem ducha, který neumírá a který ani v nejhlubším spánku člověka nikdy nespí, který zaznamenává všechny myšlenky a hnutí, který člověku říká, zdali jsou jeho myšlenky správné, či špatné, jestliže se toho naučil dbát.

4. Tento duch v člověku je nositel Tvořivé říše a je vlastní všem lidem.

5. Je nepochopitelné, že člověk mluví o nebi a o nebeské říši v sobě a jednoduše se nespokojí s tím, aby řekl pouze: Tvoření, pravda, vědění, moudrost, duch, vědomí a existence.

6. Lidská touha spočívá v trvalé radosti z nepomíjejícícho života, z trvalého míru, z bohatství v duchu a vědomí, jež nikdy nepomíjí a trvá věčně.

7. Nebe a Země zaniknou, ale pravda, vědění, moudrost a duch se nikdy nezmění ani nezaniknou.

8. Duch a vědomí pátrají po tom dokonalém, po harmonii, míru, poznání a poznávání, po vědění, moudrosti, pravdě a kráse, po lásce a po pravém BYTÍ; všechny tyto hodnoty jsou absolutního trvání.

9. Společně všechny tyto hodnoty udávají to, co tvoří duchovní králoství; všechny jsou přítomny v Tvořivém.

(...)

Odtud vidíme, že člověk byl náboženskými a sektářskými kulty a náboženskými filosofiemi vykořeněn a zbaven své Tvořivé souvislosti (uvědomění o duchu!), z níž čerpá poznání o tom, co jest sám. Z poznání duchovního musí pramenit zákonodárství světské, jinak se toto zříká LOGIKY. Tato NELOGIKA zákonodárství pak všechny trápí a nejenže způsobuje mnohá omezení a omezování občanských svobod, ale i drancuje a likviduje naši jedinou existenční základnu, totiž Zemi! Člověk má podle Meiera a jeho základních textů (např. z knihy Genesis) niterně tuto hodnotu: OMEDAM (de facto "naplňovatel zákonů Stvoření"; říkám jednoduše, neboť dotyčný překlad zatím nesmím uveřejnit, jelikož nebyl zkorigován!). Člověk má nejen pomáhat lidem a tvorům kolem sebe a prospívat jejich evoluci, ale i chránit život; má dále kontrolovat své vlastní myšlenky a pocity a nést plně svou vlastní odpovědnost ve všech ohledech (vskutku ve všech!)! Odtud je jasné, že svoboda není bezuzdný hon za bohatstvím, ani to není nesmírná touha po luxusu a po moci nad bližními (ani jiné a ještě i zlejší niterní motivy) - což je často hybná síla těch, kteří hrají na "volném trhu" -, ale je to život v naplňování Tvořivých zákonů a doporučení (něm. Gebote). Světské zákony jsou vysloveně potřeba, neboť mají pomáhat a chránit sféru vnější a sféru mravní především. Únik z reality zákonodárství je iracionální a vede k anarchii - jedná se o zlou a chatrnou (bez naděje na úspěch) utopii! Z tohoto poznání - které je třeba ještě výrazně prohloubit samostudiem a samozkušeností soustředěnou a meditační - plyne požadavek (a dokonci i nutnost) změnit chod zákonných norem ve prospěch člověka a VŠECH (vskutku VŠECH) lidí! Odtud plyne zdravá úvaha sociálního rázu, neříkám nikdy socialistického a komunistického. Nehovořme o ideologiích - o těch uvažuje Meier v tom smyslu, že jsou vždy neúčelné a nezdárné ve vztahu k podstatě života, k čemuž dospívá už kolem 14 let nebo dříve svého života. Říkám to velmi zjednodušeně, jeho přesný komentář jsem želbohu již nedohledal (ale je přítomen v jeho "kontaktních zprávách"). Uvádím zde však v souvislosti s ideologiemi přinejmenším jeho úvahu o idealismu, která je přítomna v jeho spise Základní pravidla člověka (napsáno ve věku 14 let), bod 10:

Žádný člověk se nemá svým idealizmem zasazovat za nedůstojné, neprokazatelné či pochybné záležitosti, nýbrž každý člověk má svůj idealizmus zacílit obzvláště na to, aby poznával sám sebe ve své pravé podstatě a tu zlepšoval, zdokonaloval a též uskutečňoval navenek, neboť pravá podstata ztělesňuje vlastní povahu toho, co směřuje k pokroku a úspěchu, a co je tedy zdrojem utváření života.

Odtud vidíme, že návrat do starých dob, ani k novým ideologiím a idealistickým představám ničemu neprospěje, spíše uškodí! Není tedy hned nutné - alespoň podle mě - volit ČSSD a přidat se k socialistickému hnutí, jehož ideje a ideály sledoval v USA i starý Jack London a které se samozřejmě i promítají do nadějí lidí na zlepšení poměrů (hlavně ekonomických). Meier jednou však pochválil - jak se mi zdálo - Sahru Wagenknecht v Německu a také Ch. Blochera ve Švýcarsku (který se vyjadřuje především proti EU a masové imigraci). Prvně jmenovaná, totiž Sahra Wagenknecht, je de facto komunistka, neboť je ve straně "Die Linke" a sama se i označovala za marxistku, jak jsem slyšel z jejích vlastních vyjádření. To nemá vůbec znamenat, že je s těmito ideologickými úvahami jako takovými Meier nějak spojen, to vůbec ne (!), ale byl velkým zastáncem i Obamovy sociální reformy v USA! Nejde mu vůbec o ideologii jako takovou, ale o návrhy, které slouží VŠEM lidem a které jsou skutečně prospěšné a odstraňují silný nepoměr bohatých a chudých. O Romneym se vyjádřil s hlubokým odporem a i Clintonová si vysloužila jeho nelibý komentář, stejně jako i promigrační Merkelová v Německu, kterou označil i za v podstatě nemocnou nebo v podobném smyslu. Nechť si každý dohledá přesná znění Meierových slov. Tyto jeho úvahy také napovídají, odkud bychom měli uvažovat o "nápravě poměrů" ve vztahu k situaci v České republice.

Jsou tu dále úvahy FIGU o odluce církve od státu, a nadto je třeba postupně (a velmi rychle a naléhavě!) hovořit o otázkách rodinné politiky, čehož se takřka všichni západní politici tvrdě štítí. Můžeme se učit z ideového bohatství Meiera, který hovoří o EU tvrdě a mimořádně jasně (jakož i Ptaah) jako o diktatuře! Putin je podle něj tvrdý a chladný mocenský politik (snad se zdravým aktivismem?), který se nenechá vyprovokovat tak snadno jako americké horké hlavy válečné a běsnící. Trump sklízí od Meiera nelichotivá přízviska a ani diktátor severokorejský nezůstal ušetřen Meierova nelichotivého osobního postřehu. Sám dalajláma sklidil tvrdou kritiku, jak jsem zmínil v jednom ze svých dřívějších příspěvků. Řeč pravdy Meierova typu si nevybírá stranu ani ideologii, hovoří jasná stanoviska a hovoří o tom, co je třeba učinit (FIGU bez politických ambicí!) - včetně mezinárodních mírových vojsk - pro to, aby se navrátila moudrost do světského prostředí, po čem touží vlastně i atroposof steinerovského typu. Tím chci říci, že je tolik "směrů víry", kolik je lidí; člověk je přece jen ještě i něco více než jen věřící nějakého směru víry! Takže co tedy podniknout ve vztahu ke změti politických idejí ve smyslu stranického systému v ČR? Učme se z moudrosti Plejaren: Odkážu zde pro jistotu na celé pojednání Ptaah o přímé demokracii (Aktuality FIGU-Studiengruppe ČR č. 21, březen 2018, str. 19-27: viz  https://cz.figu.org/2018; potenciálně nefunkční odkaz si prosím zkopírujte manuálně do svého vyhledávače.)

Toto - a řadu dalších principiálních věcí - je klíčové pochopit, hovoříme-li o modelech přímější demokracie, kterou je nutno prosadit postupně na všech úrovních státu! Cílem jak pak doslova demokracie přímá, k čemuž je nutno spět malými, ale stálými a hlavně i systematickými kroky ve vztahu k fungování hlavně regionální politiky. Sám stranický systém je jistě nedokonalý. Je zde úvaha FIGU, že by volení zástupci měli být voleni pouze lidem a zastupovat POUZE zájmy lidu bez vlastních svémocných, a tedy i svévolných (a silně sobeckých a panovačných) kompetencí! Dále je zde úvaha (zatím asi předčasná), že by zástupci měli být voleni nikoliv pouze na jedno volební období (jako je tomu žel dnes), ale např. na 20 a více let! Stálé volby a ustavičně nové a nové a nové konstelace politické moci nepřinášejí možnosti potřebné pro změnu a pozitivní formování společnosti z pater politických! Ve FIGU padla také úvaha o "Urpolitik", tedy jakési politice v základním a velmi humánním smyslu (prosím dohledejte si v materiálech FIGU). A nadto jsou potřeba velmi duchovní a morálně pevní a solidní lidé.

Odtud vidíme, co je třeba činit. Sama změna, o níž zde hovořím, vyžaduje nejprve důkladnou informovanost lidu. Musejí vyvstat síly, které budou lid konsekventně (setrvale a neústupně) poučovat (něm. belehren), aby se vyburcoval ve smyslu řečeného a přestal si líbit machinace stranických systémů, v nichž se pohybují i velcí sobci a vlastně i sami lobbisté, kteří se o lid VŮBEC nestarají. Sama Česká televize není jen naivní, ale dává stále dokola prostor týmž vadným individuím, které stále žvaní a brebentí, co jim zrovna výplod jejich mozku na jazyk přinese. Tito lidé často jen tají svou vlastní hrdopýchu, namaštěné kapsy a pochybné podlehnutí zájmům mocných lobbistů, kteří jim slíbili tučné prémie, když budou prosazovat a prosadí jejich finanční a kapitálové zájmy. Média je banda, která často ani neví, co číst, natož sama psát! Inspiraci hledá nezřídka mj. u úspěšných konkurenčních podniků typu CNN a dalších. Je často i primitivní a má komplex všeználkovství. Meier "rád" hovoří o "mazalské a senzacechtivé" novinařině, která jen profituje z hlouposti a doslova želbohu i pitomosti publika. Některé časopisy jako Reflex jsem za život nemohl ani otevřít, natož číst. Nepochopil jsem totiž vůbec obsah, co se jeho smysluplnosti, aktuálnosti a vztahu k realitě týče. To bylo před mnoha lety po zběžném prolistování - odtud jsem tuto mediální vlnku již vůbec nesledoval! Dále lze konstatovat hloupost některých, jako je i (budoucí ministr?) Steigerwald, který podle mě vůbec neví, co má psát. Holou realitu skoupení "iDNES" Babišem a fakt, že Komárek vystřelil do politiky z patra pisálka jsem registroval jen na půl oka. Tím se skutečně trápit nelze, je to jen projev pýchy a hlouposti mnohých těch, kteří se chtěli psaním jen vytáhnout. Tyto aspekty je také třeba vnímat, hovoříme-li o změně poměrů. Mnozí novináři hrají na struny mocných, anebo jimi jen na oko opovrhují. Tento prorůst mezi sférou mediální a mocenskou je hnus! Mnozí novináři jsou skutečně bezmezně hloupí a také naivní až za hrob.

Odtud dospíváme k úvaze v nadpisu tohoto krátkého článku: Svoboda má hodně co do činění s AKTUÁLNÍ realitou a ta je často jen hlupáctví, sobectví a ostrý souboj loktů komerčního typu, kde hrají roli i "poněkud mocní" novináři, kteří sami přilévají často jen olej do ohně společenské nemravnosti. Sami si ještě i namnoze ostře konkurují, jako by nestačila tato dravá a až i zvrhlá konkurence v samém středu politiky. I konkurence musí mít své meze, jakož i náš pojem svobody. Odtud hovoříme o ostřejších zákonech proti skutečně patologickým a psychopatickým živlům a o odstranění korupce nástupem těch mravnějších a neúplatných (do sfér veřejně aktivních). Sama politika se musí naučit zavdávat prospěšné (a jenom prospěšné) stimuly lidu a tento lid pilně vzdělávat ve smyslu duchovních a mravních kritérií! Církev má být, znovu to zde rád opakuji, odloučena od státu a nemá nikdy sahat na naše daně! Poté musejí úřady podléhat něčemu jako centrální vládě (v horizontu až mnoha set let), odkud budou pramenit mocné stimuly k nápravě situace. Je řeč o tom, že v KG 49 (v "základní skupině" FIGU/Hinterschmidrüti/CH) vládne jednomyslnost při rozhodování, jako tomu prý bylo i u nějakých starých indiánů (zná tyto vůbec Dušek!), avšak je de facto připuštěna cesta většinového rozhodování, dokud lidé nedozrají. Toto je úvaha na úrovni "základních skupin FIGU" (FIGU-Kerngruppen), resp. hlavně skupin studijních a zemských (FIGU-Studiengruppen a Landesgruppen). Na úrovni celostátní těžko lze soudit. Nakonec je idea jedné světové vlády spíše namístě, ale to je běh na dlouhou, velmi dlouhou trať (pro spory, války, diktátory atd.) a nemá to nic společného s modely Evropské unie a jiných nadnárodních a silně podmanivých systémů byrokratické a diktátorské nadvlády. Samo vystoupení z EU by měl být samozřejmý krok. Ti, co tvrdí, že to nejde, nepodléhají vlastní rozumné úvaze, ale úvaze druhých! Totéž je i NATO, a dokonce i OSN, která se podle Meiera může přimlouvat i za válku (něco v tom smyslu, přesný výrok si již nepamatuji). Švýcarsko budiž spíše vzorem, od nějž se můžeme a máme rozhodně co učit, a to i historicky (?). Ne nadarmo se Meier narodil právě tam (pro esoteriky). Je to země míru, která odolala i Hitlerovi, a také není členem NATO ani EU. Proč by nás měla pozřít cizí mocnost vystoupením z Unie? To je úvaha čecháčků! Neruda by mohl učit:

Vzhůru již hlavu, národe,
k nebi své zdvihni oči!
Viz: jsou tam i malé hvězdičky,
kol nichž se velké točí!
Toť prostě tím: ty maličké
z jadrného jsou fládru,
ale ty velké a poslušné
jen z plynových jsou hadrů.

Troufám, že při té myšlence
srdce ti povyskočí -
nuž - buďme tou malou hvězdičkou,
kol níž se velké točí!
Jde to, ach jde! Jen každý hleď
k vlastnímu dobře jádru:
bude-li každý z nás z křemene,
je celý národ z kvádrů!


Mohl by učit, kdybychom četli na škole více než jen drobné úryvky bez obsahu a květu rozumu. To však není úvaha Paroubkova o národním socialismu, ani úvaha jiných "patriotů", kteří vlastně neví, za co bojovat, když nerozumějí svému vlastnímu vědomí (viz Komenský, Seneca a další).

Švýcar vládne, Čech se moří s vlastní historií? I ozývají se hlasy mocných proti švýcarské suverenitě, i ozývá se i rodilý Švýcar Meier, který vybízí k NEUTRALITĚ a koriguje svým návrhem i základní preambuli švýcarského spolku. Toto je občan, který bojuje za správnou věc. Proč takový není i v ČR? Proč se neučíme od Meiera a od moudrých? I mnoho je těch, kteří jsou ti "nejmoudřejší" a sami údajně vědí, jak věci chodí a jak se věci mají. Kéž by tomu bylo vskutku tak a nebyli to jen tlučhubové a tišší přívrženci sekt a pochybných, velmi pochybných uskupení ve státě českém!

Toto jsou základní úvahy. Úvahy posud ještě obecné. Mají přimět k zamyšlení a přehodnocení pojmu svoboda (včetně ideového přesahu k rovnosti a bratrství ve smyslu neutrálním a zcela aktivně nenásilném!). Zpracujme tuto látku a dejme průchod nitru. Řešení lze nalézt a to se bude týkat toho, co je nyní třeba činiti ve vztahu k politickým a "hazardním" uskupením, jako je i ODS. Je zapotřebí úvaha pro jednotlivce, aby věděl, co by mohl činiti, kdyby se k tomu sám chtěl uschopnit a motivovat. Cesta vede - jak bylo již výše řečeno - přes osvětu české populace a přes nadstranické, nadnáboženské a nadideologické úvahy ve smyslu úvah všeobecně prospěšných, které lidu dávají svobody, dosud ani nepoznané! Toto je prozatím můj přínos, k tomuto jsem chtěl dospět. Pravme (Jmmanuel před 2000 lety, alias Kristus):

Duchu můj (vědomí mé), jenž jsi všemocný

posvěť se jméno tvé (jméno = duchovní a vědomní síla; posvěcený = kontrolovaný, poctěný)

říše tvá zroď a probuď se ve mně

síla tvá rozviň se ve mně, na zemi i v nebesích (ve všech rovinách vědomí)

chléb můj vezdejší dej mi dnes, nechť rozpoznám svou vinu a rozpoznám pravdu

a neuveď mě v pokušení a zmatení, nýbrž oprosti mě od omylu

neboť tvá jest říše ve mně a síla a vědění navěky. Amen.

Salome a mír s námi všemi!