Materialismus (2013)

Materialismus je stadium myšlenek a citů člověka, které mu neumožňuje vidět danou realitu, resp. povahu všech existujících věcí. Je to zaslepení, kterým člověk sám sobě stojí v cestě, neboť své myšlenky a city vztahuje takřka výhradně k tomu, co neodpovídá jeho vlastní niterní a nejniternější podstatě, takže nenachází a nemůže najít ani sám sebe, ani své vnitřní síly, energie, možnosti a schopnosti. Tím zůstává uvězněn ve svém vnějším myšlení a vnějším světě, aniž by byl oba tyto faktory schopen skutečně odůvodnit, pochopit a překonat niterní zkušeností, resp. rozvojem svého vědomí. Z toho vyplývá, že je nanejvýš nesvobodný, nevyrovnaný a postrádá veškeré kvality skutečného štěstí, skutečného vědění, moudrosti, radosti, míru, naplnění a skutečného života. To je velmi disharmonický a stagnativní stav, který člověka a celé jeho okolí trápí, aniž by si to však většinou uvědomoval, znal příčinu tohoto stavu a existující východiska z něj. Východisko ovšem skutečně existuje, a tím je rozvoj myšlenek, citů a činů směrem k nemateriálním hodnotám života a tvořivě-přírodních zákonů a přikázání, které jsou absolutně platné v celém Univerzu, a tedy i v celku lidské mentality. Tato skutečnost existence a platnosti tvořivě-přírodních zákonů je pro člověka určující, trvalá a nezpochybnitelná, takže ji musí dříve či později rozpoznat, zohlednit a využít pro svůj správný rozvoj po stránce myšlenek, citů, činů, mravnosti, způsobů chování a celého života. Učiní-li tak, pak začne své vnější myšlenky a city regulovat celkově k větší neutralitě a nepředpojatosti, stejně jako k větší otevřenosti vůči své niterní a nejniternější podstatě, která mu v jeho materiálním vědomí postupně zprostředkuje nový a realističtější náhled na všechny bytosti a skutečnosti - samozřejmě za předpokladu trvalé, tvrdé a vědomé snahy a práce člověka. Tím dojde materiální vědomí do stavu, kdy si plně uvědomí svoji nevědomost a začne akceptovat existující řád, resp. dané tvořivě-přírodní zákony a přikázání, aby se jimi nadále nechávalo řídit, určovat a vést k poznatkům, vědění, mourosti, lásce, správným způsobům myšlení a chování a všem dalším hodnotám života a vývoje. To je stadium postupného odbourávání materialismu v myšlenkách, citech a činech skrze poznávání, zakoušení a prožívání existující skutečnosti v celé její realitě a pravdě. Účinek tohoto psychologického procesu je pro člověka celkově blahodárný a uvolňující a vede k postupnému osvobozování jeho materiálního myšlení a cítění od všech nehodnot, zábran a disharmonií atd., což se nutně a zcela nevyhnutelně projeví i na rovině jeho chování a všech způsobů jeho vnějšího projevu. Na odbourávání materialismu lze nahlížet jako na postupný přechod materiálního vědomí od stagnace k evoluci, jakož i k životu, jednání a rozvoji schopností a kompetencí na základě tvořivě-přírodních zákonitostí a směrnic. Prvotním podnětem k této cílené cestě antimaterialismu je uvědomění si svých materialistických myšlenek a citů, tedy jejich odhalení a identifikace.