Meierův styl, časté opakování zdánlivě téhož a jeho tvůrčí perspektivy

Meier učité věci opakuje, rozepisuje a stále obměňuje. Jeho řeč je velmi kreativní a slovní zásoba více než nadprůměrná. Třebaže zná i různé vědecké pojmy a definice, nepíše v jejich smyslu, ale ve smyslu vlastním, kterému se učil již od nepozemšťana Sfath od 5 let. Je to brilantní formulátor a tvůrce, avšak jeho styl není vyumělkovaný a nepíše vzletně, aby se blískl u publika či aby s ním za každou cenu rezonoval. Nevychází při psaní z perspektiv běžného spisovatele, který chce např. zaujmout, překvapit a docílit uznání a prosadit tak na trhu své dílo či díla. Mnozí autoři studují horlivě práce těch, kteří se prosadili a snaží se napodobit trendové styly a tak dále, aby nalezli díru na trhu. Toto jsou materialistické perspektivy zaměřené na prchavou světskou slávu. A to je Meierovi naprosto cizí. Jeho perspektivy jsou zcela odlišné a vysoce humánní. Jeho úkolem bylo a je formulovat pravdu v univerzálním znění, nikoliv ve znění poplatném dané době. Meierova díla se budou studovat v tomto jedinečném a tvrdém stylu i za mnoho set let a budou mít stále vydatnou, dokonce i nadčasovou hodnotu. Jeho spisy jsou podle mě skála, na které se dá stavět tvrdé poznání, resp. odpovědné poznání, skutečné poznání - a to je mnohem víc, než přečíst si hezkou knihu před spaním, kterou její autor napsal vzletně, lehce a hravě, aby byla lehká a nenáročná a okamžitě se chápala. Přesto je Meier ve formulacích velmi jasný a zčásti soustavné opakování má motivovat k vlastnímu přemýšlení, neboť lidé se myslet odnaučili, a navíc jsou v dnešní době silně ovlivněni podbízivým a všudypřítomným zábavním průmyslem, který jim zčásti vymývá mozky. Divoké brutální filmy, nespoutaná volně dostupná pornografie, vražedné počítačové hry trénující na armádu a uznávání násilí, nezdravý životní styl a celkově de facto chybná výchova v rodině, ve škole a ze strany ostatních autorit, např. církevních a politických, dělají z člověka skoro blázna, anebo zmanipulovaného konzumenta. Od Ptaah, Meierova kontaktu z Plejaren, víme, že je internet soustavně manipulován ve prospěch nejen jistých sekt, ale potenciálně i církevních a ziskových organizací včetně armád - to je alespoň moje dedukce vývodů Ptaah. Ať se každý nad jeho slovy zamyslí sám, pokud si je najde v odpovídajícím výňatku z kontaktního rozhovoru. Jinými slovy: jsme poněkud či i výrazně otupení, líní myslet a i zchoulostivělí - zčásti i nezdravou stravou a nezdravými myšlenkami, které si často ani neuvědomujeme, protože jsme kupř. nezpracovali Meierovu knihu "Psychika", která obsahuje zasvěcené informace v tomto směru -, a proto potřebujeme solidní vedení, které nás motivuje ke skutečně vlastnímu přemýšlení. Eduard Meier ví, že nechápeme, co to znamená nést kompletní zodpovědnost za svou mysl a osud, a proto nás s tímto tématem z různých perspektiv stále znovu a neúnavně konfrontuje (právě i ze své lásky k člověku). Za to bychom měli být velmi vděční. Zpravidla ti, kteří se nad tento styl povyšují a tvrdí, že přece toto opakování nepotřebují, a to ani v akčních spisech, protože prý všemu rozumějí hned na poprvé, jsou lidé, kteří pro bližní, rostlinstvo, zvířectvo a planetu nedělají často skoro anebo i vůbec nic, a jsou to tedy ti nejotupělejší ze všech, případně ti hloupí a lhostejní atd. Pokud studujeme vážně Meierovy spisy, měli bychom se sami snažit se změnit v jejich smyslu, tedy ve smyslu Tvořivých zákonů (něm. Gesetze) a doporučení (něm. Gebote), a pracovat na sobě s vážným úmyslem sami sobě pomoci. V tom spočívá i soucit k sobě samému, který bychom měli rozvíjet, nikoliv však sebelítost, mezi těmito pojmy je velký rozdíl! Odtud vidíme, jak je důležité používat správné pojmy, abychom si rozuměli a abychom rozuměli Meierovým vývodům a Nauce. Lítost představuje zcela odlišný vnitřní význam než soucit (něm. Mitgefühl); také útrpnost (něm. Mitleid) je něco jiného než soucit. A také duch (něm. Geist) není vědomí (něm. Bewusstsein), to jsou diamentrálně odlišné záležitosti, což Meier stále zdůrazňuje. Každý jeho spis v tomto ohledu je velmi cenný, a to právě i díky častému opakování. Na obecné úrovni se o duchu dozvídáme ze stránek Studiengruppe ČR (viz i brzy vydávaná kniha Arahat Athersata) následující:

Je vskutku v zájmu každého jednotlivce usilovat o rozšíření a prohloubení vědomí a ducha, tohoto dosáhnout a přehodnotit své dosavadní pojetí života. Ono pojetí života, které se pohybovalo v čistě materialistických a nereálných kolejích víry a jež pravdu ducha uvrhlo do zlého zatracení. Obrat leč nebude snadný, neboť jeho cesta jest nevlídná a trnitá. V těch nejzásadnějších pravdách musejí být často nastoupeny právě opačné cesty, neboť člověk se musí naučit, že existencí svého Tvořivého ducha vlastní navěky nesmrtelný díl, totiž ducha. Ducha, jenž spolupůsobí s Tvořivým a jenž nehraje otrockou úlohu, jak je vykládáno v kultovních náboženstvích. Každý člověk si musí sám dokázat, že jeho duch pracuje v Tvořivém rámci a musí v sobě samém nalézt dokonalost, aby tuto zaručil i samotnému Tvoření. Leč tomu člověku, který onoho poznání dosáhne, vyplývá z toho nevyhnutelný závazek odsunout svůj vlastní materiální život do pozadí a vést svůj duchovní život k velkým hlediskům Tvoření, jež ve své nezadržitelné změně ukrývá nekonečné trvání.

Takové řádky jsou ona potrava nebo krmě pro mysl, nikoliv však pro ducha, neboť ten je pouze nejjemnější hmotou a nepatrnou částečkou samého Stvoření (něm. Schöpfung), jež sídlí v našem mozku (konkrétně v oblasti párovitého hrbolku colliculus superior). Duch tedy nemyslí, ale myslí jen vědomí. Plejaren toto vědí, my zatím nikoliv. Tak tomu bývá, když je jedna rasa technologicky řadu tisíciletí napřed a po stránce vývoje ducha dokonce o miliony let. Každá Meierovo kniha obsahuje určité opakování zdánlivě téhož, ale také řadu zcela nových informací a aspektů. Její četba má nejen povznést mysl (pokud člověk pochopí pravdu a povznese se jí), ale i změnit, ale k tomu je zapotřebí systematické a tvrdé studium a rozvažování. Zpravidla pomáhají i autopřednášky, k čemuž Meier ve svých dopisech Učení ducha vybízí, a také mnoho vlastních poznámek a postřehů. Přednáškami si člověk samozřejmě zlepší i němčinu (pokud zkouší formulovat už německy), anebo češtinu a připravuje se i na případnou formulaci vlastních textů a úvah, případně překladů. FIGU-Studiengruppe ČR potřebuje kreativní autory a tvůrčí myslitele, kteří by pro ni psali, toť můj skromný názor. Spis skupiny, totiž Aktuality, je tu mj. právě od toho - zkuste oslovit skupinu s vlastními postřehy a úvahami, nechte si svůj text zkorigovat a publikovat - přispějte tak cenné věci FIGU a E. A. Meiera. Vaší kreativitě se meze nekladou, pokud vše probíhá v rámci slušnosti a odpovědnosti ve vztahu k věci. Samozřejmě lze doporučit nejprve vše důkladně studovat, než ihned prosazovat své úvahy. Studium Meierova Písma není nové náboženství ani nová sekta, a ani to není Písmo svaté. Je to jen Písmo velmi moudrého a zkušeného člověka, který má fyzické i telepatické kontakty s nepozemskou rasou Plejaren a který je bezobdobný mudrc v mnoha oblastech Tvořivých zákonů (něm. Gesetze) a doporučení (něm. Gebote), přičemž má samozřejmě i odpovídají schopnosti. Jeho Písmo vede k důkladnému rozjímání a uvažování o jeho smyslu, a proto nabízí celou řadu různých opakování podobného obsahu - zpravidla jde o klíčová psychologická témata, která kvůli své nábožné - zčásti dokonce zděděné - víře snad i podvědomě odmítáme a nechápeme, což on velmi přesně ví, neboť zná příčiny a důsledky našeho společenského vývoje. Nikoliv nadarmo jej sama rovina Arahat Athersata nazvala jako proroka, neboť je ze svých enormních vědomostí schopen vidět a počítat věci budoucnosti a dávat nám tedy cenné rady i tohoto typu. Kdo považuje Meierův styl za výplach mozku, ten jednoduše odmítá skutečnost a pravdu skutečnosti a osočuje samého mudrce z nekalosti a podlé lstivosti, namísto aby se raději sám nad sebou důkladně zamyslel a přehodnotil svá lichá stanoviska. Všechny cesty vývoje vedou přes důkladné pojímání a zpracovávání klíčových dat pro psychologický a vědomní (něm. bewusstseinsmässig) rozvoj. Meierovy texty jsou v tomto ohledu zcela unikátní a jejich časté opakování v klíčových otázkách můžeme přece jen ocenit!