Úvahy o víře, bludné víře, zkratkovité (nerozvážné) víře ve vztahu k poznání zákonitostí přírody a Kosmu

Víra sama o sobě neléčí a je to pouze velmi slabá útěcha nemocnému. Lidé mohou věřit skutečně, čemu chtějí, ale ve výsledku se věci odehrají často diametrálně (zcela protichůdně) jinak, než jak jim člověk věřil. Víra je také silně provázána s předsudky a de facto vlastně i s lidovou pověrčivostí (vírou v démony, vyšší kosmické síly, anděly, vyšší bytosti, spásné mimozemšťany, kteří mají přijít evakuovat a podobně!). Utéci se k představě (věrské, tedy spojené s vírou), že je zde údajně (!) ještě něco víc než jen tělo, nestačí, neboť odtud člověk nalézá cestu do nauk východních i západních církví a sekt, které tvrdí totéž. Nakonec člověk opět konstatuje: "Oni to přece musí vědět lépe! To je tradice!" Odtud člověk čerpá ponaučení i ze zfalšovaných nauk Gautamových a zkouší si nasadit povrchní masku "tvůrce soucitu" uprostřed ruchu velkoměsta - jenže tím se chce vlastně jen zveličit a upozornit ostatní na to, že je jiný a lepší (!) než oni. Dosud neví, co soucit je, neboť přijal jen jakési vzorce úvah, které mu byly nabídnuty "zkušenějšími", které hledá i mezi známými guruy a jejich žáky. Ti někdy pořádají i gratis meditační kurzy a semináře a cestují po světě, aby se zviditelnili (odkud berou ty peníze?). Totéž vlastně činí i různí přednášející na úrovni filosofické, kteří se snaží spojit nauky východní a západní a hrají si na možný dialog mezi církvemi a tak dále. Toto propojení snad může vést i k větší toleranci mezi hlavními myšlenkovými proudy církví východních a západních, pokud lidé skutečně pochopí určité styčné body, jako je láska a cesta k člověku. Ptám se sám sebe, zdali však v případě všech těchto debat ohledně "sloučení všeho" přece jen není kladen důraz spíše a hlavně na Boha či Stvořitele a tak dále, což by jen a jen nahrávalo novým kultům a pověrám? Mnozí chtějí při těchto diskusích možná jen upoutat publikum a přilákat na svůj segment trhu?! Často se hledají znuděné "duše" mezi tápajícím a posud velmi nevědoucím a nevyzrálým publikem! Je to něco jako malé divadlo uprostřed běžného chaosu (z nějž nelze z hlediska hmotného uniknout, nebo jen velmi krátkodobě, nejsme-li mniši a žebráci), pro mnohé je to zajímavý únik do světa východních filosofických konceptů a snaha zveličit se mezi kolegy v práci. Mnozí čtou, aby vyprávěli a ihned dělají reklamu na věci, kterým zdaleka nerozumějí. Některé tyto knihy psali i moudřejší lidé, než byli jiní, to lze možná připustit, takže hovoříme s Meierem o tom, že byly uvolněny části tzv. tajných nauk, resp. věd, které byly dříve přísně pod zámkem a pečetí mlčenlivosti. To se dozvídáme i v Meierově velkém (nejde o rozsah!) díle "Psychika". Z těchto zmíněných drobtů nauk, polopravd i východních moudrostí a učení mnozí však věří, že mohou a mají spasit svět (to by vášnivě chtěli, jako i N. D. Walsch?). Zpravidla podlézají těm, kteří se již prosadili jako žáci slavných mistrů meditace atd. a chtějí vystoupat nahoru v hierarchii malých nových náboženských či polonáboženských a esoterických atd. proudů a nových směrů víry. Někteří se zavírají i do klášterů a pak chodí po ulicích v kutnách. Na základě praktické úvahy vidíme, že tito lidé mnoho nemění. Spokojili se s tím, že oni sami žijí jinak; našli se na své skromné cestě a snaží se žít snad i tolerantněji než jiní s tím, že možná či jistě doufají v posmrtný ráj! Pilně a skromně plní přikázání "Boží", tiše meditují a pak čekají na vysvobození své "duše". Mnozí se chtějí později - v nové reinkarnaci - ale zřejmě narodit jako bohatí a úspěšní (za odměnu?), neboť při svém způsobu života přesto neslavně kopírují vzory z televize, a žijí tedy většinou přece jen velmi přizpůsobeně a velmi konzumně. Do meditací se jim nijak zvlášť nechce. Nudí se, pouští si i počítačové hry a tak dále. Pravá tvář mnohých těchto přizpůsobených konzumentů není odrazem duchovní cesty! Odtud v nich chybí síly, které by mohly proměňovati věci vezdejší. Často jen čekají na smrt, kterou si skoro až vášnivě přejí, neboť v ní např. spatřují nirvánu a jiné vykoupení od pout (což je příklad zfalšovaného učení Gautamovo /alias Buddha/, neboť v případě těchto úvah jde spíše o různé bludy způsobené hollywoodskými filmy). Někteří se vyžívají v astrálním cestování a pletou si fikci a bludy s pravými meditačními zážitky. Odtud pak klidně chodí do kina na akční filmy a vyžívají se i v bezuzdné pornománii. Jejich písemná díla na základě jejich "inspirací" jsou často jen snůškou pověr slátanou z východních nauk. Odtud sytí trh i takový Deepak Chopra, který dostal prostor i na CNN, neboť dokázal oslovit celou řadu mladých talentů, kteří jej velebí za zajímavé postřehy. Musíme vidět jasně, že Meier s těmito bestsellerovými autory skutečně nerezonuje, neboť se jako jeden z mála pouští tvrdě proti církvi a proti omylům i nauk východních, jakož i proti jiným pověrám a bludům atd. Slučovat východní šamanismus se západními úvahami teologie je snaha, z níž mohou plynout informace pro počínající schizofreniky. Nechápeme odtud povahu světa a nevidíme odtud nikdy reálně, jaká je vlastně jeho ryzí povaha. Mnozí od sebe horlivě opisují a pak vydávají svá díla tajně za vlastní, jako by ke všemu dospěli sami a dávno předtím, než např. sám Meier. Ti se pak bojí, že je Meier odhalí, neboť jsou jako malé děti. Sám Korff - neslavný Meierův kritik - má zřejmě vítr z takového Ptaah, neboť se možná bojí, že Meierův kontakt je skutečný!

Výše zmíněné informace - velmi zkratkovité - naznačují, jak se situace na trhu se západní i východní teologickou literaturou vlastně má! Tím bych se rád dostal k základní úvaze o víře: Ta v tomto smyslu neléčí a vede opět jen do oblak a často zcela mimo člověka a jeho formu ducha (něm. Geistform), která sídlí - jak Plejaren přesně vědecky ví! - v oblasti párovitého hrbolku colliculus superior. Žel, jsou zde mnozí, kteří chtějí Meiera i mé vlastní informace žárlivě vyvrátit, neboť holdují své vlastní víře, která umí být i mimořádně pevná, tuhá a silná. Mnozí se doslova utvrdili ve svých vizích a snových vidinách a již netuší, že takový šamanismus je jen dílo M. Ruize a nikoliv dílo reálné! Víra je čistě subjektivní svět pověr a představ, často hodně tradičního rázu, a jakkoliv umí být tuhá a neústupná (rigidní), tak přesto nepramení z poznání reality jako takové. A právě "Učení pravdy, Učení ducha, Učení života" od Meiera z těchto bludů vyvádí a ukazuje člověku, že všechny jeho základní perspektivy jsou mylné! Člověk se však musí chtít učit a nesmí věřit autorovi, jako je Ruiz, který závratně zbohatl na svém literárním uměleckém díle. Literární dílo není dílo srovnatelné s dílem Meierovým, je to jen snaha zbohatnout. Odtud mnozí píšou věci, které je ani nebaví - to je holá skutečnost! Je to mnoho povyku pro nic, nejsou to díla převratná a je to jen trendový a konzumní brak a paskvil (často)! Mnozí jsou jen nadšenci a dávají najevo touhu učit se od druhých, pokud se účastní panelových diskusí, které mají spojovat soudobé teologické proudy. Často jejich zápal pramení z bludné pověrčivosti v tom smyslu, že měli údajně vidinu od Boha! To všechno je "lidská komedie" a komedie lidské víry, která je však ale velmi neúprosná ve svých bludných důsledcích (a ty jsou žel i vražedné; jsou ve hře i pomluvy a útoky proti druhým i proti samému mistru meditace Meierovi a tak dále!). Mnozí jsou beznadějně zmatení a upínají se k mnoha nereálným úkolům ve světském prostředí, a nakonec chtějí ve své dětinské a naivní víře skutečně napravit svět! Není mezi nimi i Táňa Fischerová? Morální odolnost plyne z vědění Fischerové a nikoliv z její víry (!), to bychom si měli jasně uvědomit. Je to člověk niterně vědoucí, a ví tedy i, co vlastně dělá. Tuto skutečnost mnozí netuší, neboť ji obdivují jen potajmu, ale veřejně jdou za Zemanem, neboť k němu povahově i více tíhnou. Přesto Fischerová sklízí obdiv za svou vytrvalost a svůj nelehký životní osud, zatímco Zeman bývá spíše vysmíván a lidé jsou překvapeni, že tak špatně umí anglicky. Jeho zvolení nastalo z falešné víry ve vzestup národa i ve snaze konkurovat Rusku a vytřít Putinovi zrak, neboť Zeman je přece mocenský politik "odzdola", jak si mnozí namlouvají. Jenže ono tomu tak v podstatě je: Zeman je primitiv jdoucí a vytahující na povrch i spodinu národa, jako tomu bylo kdysi za Velké francouzské revoluce, kdy se lůza drala k moci. Odtud hovoří duchovní rovina Arahat Athersata, že ve Velké francouzské revoluci jest silný hybný motiv až po dnešní neudržitelnou situaci ekonomickou (moje dedukce), obecně i spjatou s masivním přelidněním ovšemže, neboť tehdy šlo především o to podnítit a vyburcovat spodinu k odboji proti vrchnosti. Odtud vidíme i úvahu oligarchickou, neboť mocní revolucionáři se vzápětí stali zámožnými a tyli z pitomosti davu, který zmanipulovali. Hovořme tedy spíše (to je moje úvaha) o sledování příčin tohoto typu, neboť Arahat Athersata nazírá časy od minulosti do přítomnosti i nejvzdálenější budoucnosti atd. Můžeme si tedy rozvinout horizont studiem této moudrosti. Hleďme, co pravila právě sama rovina Arahat Athersata (str. 67, překlad pouze náhledový; něm. originál viz sama kniha dostupná ve FIGU-Švýcarsko i Studiengruppe (v ČR v brzké budoucnosti):

53. Odjakživa putovali po Zemi lidé stižení slepotou vědomí i zvěstovali zlé bludné nauky.

54. Tak tomu bylo i v době Francouzské revoluce (Velké francouzské revoluce; pozn. překl.), když zhoubní bludní učitelé a vědomím chudí materiální (materialističtí) intelektuálové předstoupili před masy lidu (národa) a křičeli do světa, že vše, co má lidskou tvář, jest si rovno.

55. S touto zhoubnou lží se obraceli především na lidi vědomím dosud nezpůsobilé, na lidi ujařmené, méně vyvinuté a zotročené ve vědomí.

56. Tyto vědomé lži a nesplnitelné sliby bludných učitelů vedly k tomu, že v lidech jimi ovlivněných, lidech prostých a obyčejných, mohly propuknouti nejnižší pudy.

57. Lži a nesplnitelné slibování imaginárního cíle, totiž že lidé konečně setřesou těžké jařmo utiskovatelů a vezmou všechny záležitosti do vlastních rukou, svedlo ony slabší a vedení potřebující lidi k bludným činům a ke zvrhávajícím se výtržnostem.

58. Nevěděli přec, že rovnost lidí jest ospravedlněna toliko tehdy, následují-li lidé přírodní zákony a pravdu vývoje vědomí a ducha.

59. Lidové (národní) masy však slyšely na pomatené výkřiky rovněž pomatených materiálních (materialistických) intelektuálů, leč ti nebyli v zásadě těmi vlastními původci oněch bludných nauk; nauk, které nepotřebovaly ani 200 let vývoje k tomu, aby celou Zemi uvrhly do zmatků, zděšení, nejednoty, bídy a nouze.

60. Základní fakta těchto zhoubných skutečností sahají hlouběji než ona bludná učení praktikovaná onehdy těmi vědomím chudými materiálními (materialistickými) intelektuály.

61. Ona fakta sahají zpět až do doby počátků pozemských náboženství, jež svými bludnými naukami postavila nad pozemské lidi (jakousi) absolutní, určující, trestající, dozírající a vševidoucí bytost, přinutila je jejím prostřednictvím k pokoře, ujařmila je pod ní a sebrala jim jejich původní, vlastní sebeurčení a sebejistotu.

Také odtud sledujeme, co zmůže zmanipulovaný dav, který věří a opět jen věří, a sice lžím a pověrám, že vše jest si rovno i ve smyslu světsky-mocenském! Jedinec zcela neschopný a hloupý do vlády nepatří, ale jen slušný člověk!

Nabídl jsem tyto perspektivy. Obecné úvahy o víře v teologickém a filosofickém smyslu mnoho nepřinášejí. Vidíme však nyní jasněji, že víra sama o sobě ani neléčí, ani není většinou vůbec (!) upřímná, ale je to velmi často jen snaha zaujmout publikum! Je to i bigotnost a sobecká pánovitost těch, kteří ji slučují s Kosmem, jako tak činí Dušek. Další úvahy o víře budou na mém blogu následovat, neboť musí být pochopeno, že víra není vědění a není to ani cesta pravé duchovní zkušenosti, a ani cesta ke spáse a ráji! Mnohem hlouběji pod povrch budu chtít nahlížet, abych tyto skutečnosti ozřejmil. Odtud hovořme jedině o nápravě poměrů v České republice, aniž bychom se museli obávat nástupu nové anarchie jako za dob Velké francouzské revoluce či nástupu nového fašismu a komunismu a tak dále. Potřebujeme pochopit tyto základní úvahy, k čemuž dnes Komenský již moc nepomáhá. Pokud o něm hovořím, pak jen v souvislosti jeho upřímných snah (a někdy i cenný postřehů), a nikoliv v souvislostech navýsost teologických!

Salome, buďme prosti strachu!