Východiska z podmínek finanční ekonomiky a jak vlastně přistoupit k trhu?

Proměna poměrů, které nám připravili - pod tlakem západních nauk - naši předkové z hlediska podmínek ekonomických, vyžaduje nápravu institucionální a lidskou (a soucitnou; /nikoli lítostnou!/). Alternativní modely ekonomiky se pokoušejí vytvořit zdání, že lze stávající model ekonomiky vyřadit, anebo nejraději převálcovat (jak by mnozí přece rádi?). I z hlediska politického a geopolitického je to však iluzorní, neboť mocní hráči politiky a vědních oborů se snaží spíše komercializovat veškerou lidskou činnost a vytvářejí v těchto směrech velmi mocné tlaky na běžný lid, kterému uvalují horentní (závratné) daně, a válcují jej tedy nejen svou daňovou politikou (pod tlakem "reforem"), ale i politikou komerční. Odtud tvoří tito obchodníci ze Země smetiště a brutální tržiště, neboť nic jiného to vlastně není (želbohu). Pokoušejí se převálcovat i sousední ekonomiky a zveličit své vlastní firmy na úkor jiných. Odtud uvažuje ovšemže i Zeman, který jen kopíruje vzory pochybných "úspěšných", aniž by přispěl vlastní iniciativou k nápravě poměrů, takže jen křičí "hurá EU" a "hurá vy nejmocnější, já jsem přece jeden z Vás!" Chce také evidentně vstoupit do vyšších kruhů a možná tím i finančně prospět České republice, ale copak je toto za podivnou hru? Jen podporuje systém globální dominance mocných a politiku nejmocnějších kruhů planety. Sám doufá ve výhody a benefity pro maličkou zemi, pokud se podvolí jejich tržním a komerčním úvahám. Zdali skutečně rozumí tomu, co vlastně páchá, o tom by šlo velmi úspěšně pochybovat! Nakonec bude on sám nevědomě využit, neboť za Českou republiku nemá v globální konkurenci - např. proti Číně - mnoho co nabídnout. Proto i Babiš uvažuje spíše o podpoře zbrojního průmyslu, aby vynesl svou zemi do "prospěšných" obchodních smluv a možná i vyvázal Česko z tlaků mocných, ale to je pouze spekulace, želbohu. Zatímco Zeman pochlebuje mocným, snaží se Babiš možná o větší nezávislost státu, ale co z toho bez duchovních (vědomních) hodnot? Nakonec musí říct Babiš "ano" i Rusku a jiným zemím, neboť ty mohou i zpochybňovat legalitu jeho příjmů. Rusko však podle Meiera není hlavní zdroj problémů, ale hlavně EU a tlaky (i vojenské!) mocné politiky Spojených států amerických. Velcí finanční hráči mohou být kdykoliv kompromitováni mocnějšími, a odtud hrají hru na velmi tenkém ledě. Pokud Babiš nepodléhá určitým tlakům, což patrně - jako mocný hráč - spíše nechce, pak je trnem v oku i Bruselu, a sice "zcela konkrétních" prozápadních hráčů, totiž těch, kteří chtějí zbrojit v zájmu Spojených států, kupříkladu. Odtud může být Babiš stejně snadným cílem jako i jiní, např. Karel Janeček se svou protikorupční iniciativou a způsobem života, který nepotěší Vatikán, zvláště pokud je Janeček "pozitivní evolucionář" a nikoliv věřící křesťan. Slova o evoluci neslyší Vatikán přece rád, neboť to zpochybňuje dogma o mocenské nadvládě Říma, který by rád byl nezpochybnitelnou autoritou v manželských otázkách a plození dětí, a tedy i našich potomků (i ve vztahu k výchově samozřejmě!). Oni totiž mají "informace od Boha", stejně jako i úspěšný bestsellerový autor N. D. Walsch, který hovoří o "Boží inspiraci", zatímco spíše sotva komunikoval s vlastním "chytřejším" já. Slova o finanční nadvládě a nadvládě koncernů plynou spíše z neznalosti skutečně působících tržních mechanismů. Jedná se v případě těchto mechanismů o celosvětově akceptované dogma, které prvorepublikové družstevnictví těžko může překvapit a proměnit k lepšímu a nejlepšímu. Na to by bylo potřeba lidí, a ty Táňa Fischerová vůbec v tomto ohledu (žel?) nemá a jen je hledá a motivuje. Mnozí včetně mě považují její ideu nejen za neotřelou, ale i poněkud směšnou a také cynicky pohrdající Klausem; co ten by si s tím počal, chudák? Musel by jít do ústavu, že ho to ještě nenapadlo!

Odtud vidíme, že je namístě spíše jít do sebe a přemýšlet, jaké trendy se na nás valí. Ty totiž často mají magnetizující efekt na (chtivé a lačné) publikum, jelikož je řídí komerční segment a i samozřejmě reklamní marketinky. V tomto ohledu je třeba uvážit, zdali na tyto trendy skutečně chceme naskočit; pokud uvažujeme o přímější demokracii, pak bychom jako lid rozhodně měli mít právo říct i slepým politikům STOP komercializici knihoven, škol, školek, dětských hřišť a tak dále. Nakonec už ani nevíme o tom, že voda má být nejen pitná a zdravá (!), ale i statkem všeobecně přístupným i pro nejchudší a bezdomovce. Tak je tomu i s jinými statky jako vzduch, zatímco komerční a draví kapitáloví reklamní agenti vnucují poplatky bezmála i za větry občanů a za to, že si umyjí ruce teplou i studenou vodou! Symbolika je drsná: nakonec je vlastní panelákový byt takřka průchodný, neboť do něj proudí měřiči spotřeby vody, plynu a tak dále. To zčásti pochopit i lze, pokud jsou ve hře obecná rizika nefuknčního sporáku, ale princip je jasný: "Ty, občane, nepiješ rozhodně vlastní vodu a nedýcháš bezmála svůj vlastní vzduch, a pokud si chceš jít zaplavat do rybníka, budeš opět platit; totéž parkování a tak dále". Toto je projev dravého kapitalismu, ovšemže. Svazujeme sami sobě ruce a neumíme říct jako občané DOST. Odtud je jediná šance ona politická participace odzdola a pěkně od osobní pilné iniciativy a samostudia. Řekněme: "My chceme kreativní lidi, mj. Táňu Fischerovou, ve sféře nejen politické, ale i úředně-byrokratické, aby řekli za občany (!) a DOST a ještě jednou a DOST, pokud jsou toho sami občané zatím neschopni. Především je nutno dopomoci občanům ke schopnosti zdravého úsudku, což podceňují zpupní vědátoři, kteří vidí v lidu i spodinu a méně přehlednou, či dokonce méně inteligentní, směsici ctižádostivých buranů! Odtud pohrdavě a přehlíživě nevzdělávají lid, ale sami se derou i k moci, např. do komunální politiky, kde zveličují své jméno kvůli osobní a profesní satisfakci. Sami doktoři jsou např. členy Fialovými (ODS), který usiluje vlastně o co než o jakýsi osobní status quo? Mnozí doktoři dají jednoduše na titul Fialovo a dále se neptají spíše i na nic (?); ví přece: on je jedním z nás, že? Proto dají hlas jemu či Mauritzové kvůli univerzitní zkušenosti! To je však možná trochu málo na řídící funkci? Jde hodně o osobní prestiž v případě těchto "počínajících magnátů", kteří chtějí vystřelit do struktur EU, aby se Zemanem odhalovali zákoutí diktátorské mašinérie potlačují práva i menšin a samozřejmě i běžných občanů. Odtud vidíme reálnou situaci, že globální válec tržní ekonomiky Klausovy nelze potlačit shora - čímž myslím tímto válcem samým -, ale idejemi protichůdnými, avšak ty musejí vycházet z angažovanosti VŠECH občanů, kteří musejí vědět, že mají právo nejen volit své "zástupce", ale i sebe samé. Jenže tomu si lidé brání vlastní závistí a nevzdělaností a tak dále. "Bojovník" Okamura působí jako nepříjemný vřed pro bývalé politiky, kteří mohli být i rasisty! Jeho ideje jsou však zpátečnické, když např. nepodpoří ideje Fischerové! Okamura potřebuje od lidí šiřší zájem (skutečný zájem jako o člověka!) a asi i vykázat do mezí méně nápadných a křiklavých. Mohl by více zkusit působit zdola. Nahoře je moc dravý a hrne se nezdravě do silného konkurenčního boje s mocnými? Chce je i sobecky překonat svou politikou relativně slepých a podivně znějících řešení/neřešení. Tolerance je devízou spíše Fischerové a Okamura by ji potřeboval jako prase drbání, že? Odtud vidíme, že moderní ekonomiku překonáme i zájmem o sebe navzájem a snahou činit skutečně společné a lepší projekty. Potřebujeme hlavně získat větší suverenitu i na komunální úrovni a překonat byrokratické papaláše stran, kteří se neodvažují jít s lidem, jelikož chtějí zaujmout mocnější a neničit si reputaci přijímáním lidových usnesení. Potřebujeme jako lid skutečně podpořit schopné a vynést je výše, ale zároveň je i dobře hlídat a nenechat je úplně zpitomnět, jako se to možná stalo i Okamurovi a mnoha, mnoha dalším před ním. Vrchní politici trpí izolací od lidu a možná se i bojí jeho závisti. Lid musí být humánnější a přestat si tak křiklavě závidět titul, milenku i postavení! Mnozí závidějí Babišovi už jen jeho krásnou ženu - lid je v tomto ohledu ještě primitivní, želbohu. Mnozí chytřejší tedy lid drží dole a velmi zpátky (ochuzují jej a cynicky matou!) a nechají jej opakovat slova mocných a ještě mocnějších a nakonec i těch nejmocnějších, jako byrokratů v EU. Odtud lid nenávidí Rusko a bojí se invaze Putinovy a slyší na výkřiky novinářských elit, kteří brojí hned proti jednomu, hned proti druhému, neboť se vyžívají ve své svémocnosti a zdánlivé, skutečně jen zdánlivé neomylnosti (něm. Selbstgerechtigkeit). Vzdělat lid je věc záslužná, jenže "vírou v Boha" se nezmění nic, právě naopak se vše ještě i výrazně zhorší a poměry se přiostří, neboť "Pán Bůh" neexistuje! (Ale jen "Stvoření", totiž něm. "die Schöpfung".)

Uvažujme tedy z těchto perspektiv o tom, co je třeba činit ve vztahu k tržní ekonomice. Potřebujeme reálnou angažovanost občanů a schopnost prosadit i NE, které patří pouze národu! Chytrý vzor vidíme ve Švýcarsku. Samozřejmě, z pater politických můžeme zkusit i regulovat segment bankovnictví v tom smyslu, že se např. zaváže dodržovat zcela konkrétní humánní perspektivy. Sám volný trh zřejmě žel poběží ještě dlouho, půjde tedy o to jej proměňovat a nutit jej přizpůsobit se obecným zájmům. Svoboda a "nový systém" bude ještě dlouho jen iluze, neboť mocní vládci a pánovití magnáti a politici atd. se na poli tržním a v ohledech i geopolitických snaží navzájem trumfnout (i po stránce zbrojní a technologické atd.), přičemž lid zde nehraje žel skoro nikdy - kromě Švýcarska - takřka, ba dokonce i vůbec žádnou roli! Lid je jen tupé stádo vazalů v pohledu nejen takové Číny, ale dokonce i naší spojenecké Ameriky. Je tu silná snaha vynutit si poslušnost u "nepřizpůsobivých a chytrých jednotlivců" z pater komerčních, lobbistických, a nakonec jistě i politických, především v Číně (ale i jinde želbohu). Lid tedy musí umět říct STOP a DOST a to vůbec nesouvisí s ideou hned prvorepublikového, hned jiného typu nové a modernější ekonomiky! Mnozí se předhánějí v těchto snových vizích, zatímco jim ujíždí vlak a političtí hráči si jen mastí kapsy a odírají občany. Co to tedy celé znamená konkrétně?

  1. Vzdělávejme lid a učme jej pravé etice skutečně mocných (duchem a vědomím), jako je Meier, a nikoliv těch nemocných.
  2. Neutíkejme se do falešných snivých vizí o nápravě poměrů zavedením hned alternativní ekonomiky bez žádné politické podpory a bez podpory samotného lidu. (Takto nakonec narazí ten systém na mocné, kteří ho zruší a zatrhnou /neboť sami drží moc, což uzná i vědec!/).
  3. Učme se říct NE jako lid a jako národ a buďme tolerantní ke všem členům společnosti, ať už mají jakoukoliv barvu pleti i vyznání!
  4. Volme do pozic lidi zespoda, které si prověříme a které velmi dobře známe a kteří se odmítají od lidu izolovat, jakmile se - často žel agitačně - vyšvihnou do pozice. Najděme i talenty a vzdělávejme je za tím účelem, aby samy mohly odspoda do politiky, je to zřejmě velmi nutné! (A seznamujme je s okruhy svých známých, aby se od všech učili a aby se učili vidět bolesti a skutečnou problematiku lidu!)
  5. Meier sám nevolí a považuje politiku za hnus (a slušné procento zákonů za nelogických a popírajících svobodu, což řekla i jeho kontaktní osoba Semjase již v 70. letech 2o. století); co z toho vyvodit? Musíme si nejprve zřejmě vzdělat solidní síly z lidu. Učme své potomky všemu potřebnému a rozšiřujme jim horizonty, aby jednou mohli převzít otěže a napravit poměry! Ukažme prstem na ty, kteří se i dnes chtějí vzdělávat, aby šli do politiky a držme je zdárně při lidu, aby s ním a za něj bojovali! Symbolicky na budově setkávání FIGU-Studiengruppe ČR v Praze je nápis "já vždy s lidem", kdo to řekl?
  6. Nevolme spíše nikoho, koho známe jen z TV a propagandy! (Dejme alespoň na rady moudrých v tomto ohledu, pokud je vůbec dají!) Držme některé slušné osobnosti více při sobě, při lidu a zvěme je na "sociálně nejspodnější" rozhovory, ovlivněme je ve smyslu lidskosti (to je klíčové!). Vytvořme si vlastní malé komunity, které budou podporovat schopné osobnosti, zcela nezávisle na "těch z televize". Jenže lid je posud nevzdělaný a mnozí podporují účelově, aby se zveličili a tak dále. Sám prorok Meier nemůže řídit běh věcí světských, když lidé neposlouchají moudré! Proto rozšiřujme povědomí o jeho moudrosti! Zatím je lid silně sobecký a průměrný jednotlivec je silný sobec a podléhá dosud falešným vzorům!
  7. Dnes je politika boj. Každý schopný člověk, který se tam dostane a nenechá se ohnout, je malý zázrak; vládnou extra tvrdé lokty a mnozí chtějí druhým připravit osobní porážku, aby se zveličili (a své ego). Podporujme to dobré na "těch nahoře" a držme je hodně s lidem, ale lid si je musí zasloužit! Tvořme politiku soucitu (nikoliv lítosti!) zdola, sledujme i politiky jen jako lidi, často tápající a zaslepené mocí. Řekněme i hrdě (a soběstačně) NE a řekněme to postupně nejen v malých komunitách, ale i jako celý národ. Nakonec to politik už nebude moci přeslechnout; odtud pak hovořme o impulsech, jak na ekonomiku!